Dobré ráno, nově stvořený je den,
otevřu oči, oknem podívám se ven.
Slunce svou rukou, pohladí na stromě list,
a mě čeká snídaně – co jen dnes budu jíst?
Mám chuť touhu všech chutí uspokojit,
ale jak mám si vybrat, když je jich tolik?
Podívám se do struktury stravy ranní,
a hned je mi jasné, že je konec vybírání.
Chci podpořit energii mysli a také těla,
má snídaně bude zdravá úplně celá.
Už jsem se rozhodl, co dnes budu jíst,
hned zkraje dne, já dám si zelený list.
Na zahradě zdraví, větev života se tyčí,
láskou Slunce nasáklý, již na mě křičí,
vyživen z půdy, nádhernou rostlinou,
list zelený se těší, být mou hostinou.
„Odmala celý život jen ve větru jsem vlál,
chytal kapky deště a svit Sluneční já sál.
Pozoroval stébla trávy shora jako král,
nyní je čas načerpanou lásku předat dál.“
Když slyšel jsem ta slova, já pokorně se kál,
tak moudrý je list, který jsem dnes posnídal.
Syt jsem vděčností a v duši cítím krotkou něhu,
na konci svých dnů, i já chci být součástí koloběhu.
Energie pro mé tělo a moudrost zase pro hlavu,
kvalitní snídaně mě unáší do příjemného stavu.
Děkuji chutím a také času, dokonce děkuji i místu,
děkuji krásám každodenním a děkuji zelenému listu.